Demokratické uspořádání je ta nejlepší forma vlády, kterou lidé vymysleli. Není ideální a stav i kvalitu demokracie v dané společnosti ovlivňuje samotný stav ve společnosti. Proto je demokracie neustále se vyvíjející proces, jehož zlepšující se nebo zhoršující se úroveň ovlivňuje společnost. Opakem k tomu a hlavním konkurentem je autoritářství. Aktuálně jsme svědky střetu mezi totalitním a demokratickým uspořádáním světa. Zásadní rozdíl mezi autoritářským režimem a demokracií je pro jednotlivce míra osobní svobody, kterou požívá. To vždy vede k rozdílné kvalitě života lidí mezi oběma typy vlády. Větší svoboda v demokracii vede k vyšší kreativitě a díky tomu k prosperitě oproti autoritářským režimům. To nastavuje jednotlivým zemím s totalitním uspořádáním zrcadlo. Protože jejich občané se mají hůře, než v demokratickém zřízení, nejen protože mají méně svobody než lidé žijící v demokracii.
Již proto se totalitní režimy staví k demokratickým nepřátelsky a mají-li tu možnost, tak se snaží na demokracie útočit, ovlivňovat je a očerňovat je u svých obyvatel. Každá diktatura potřebuje vytyčit svého nepřítele, na kterého může svézt své neúspěchy. K tomu se jim hodí demokracie. Jelikož totality nemohou svým občanům nabídnout takovou výši kvality života jako v demokracii, tak je pomlouvají a drží své občany vůči nim ve lži. Demokracie v každé zemi je natolik silná, nakolik má vzdělané svobodomyslné občany s kritickým myšlením. Snaha autoritářských režimů rozkládat demokracie je natolik úspěšná, na kolik se jí daří ovlivňovat občany v dané demokratické společnosti. V tom je slabina a zároveň síla demokracie. Někteří lidé si pletou demokracii s anarchií. Mají pocit, že pokud žijeme v demokracii, tak je dovolené vše, co výslovně nezakazují zákony, ale o tom demokracie není.
Naopak demokracie staví na osobní zodpovědnosti za společnost i za svůj život. Jenom skutečně zodpovědný občan může správně spolurozhodovat o směřování společnosti, ve které žije a to je současně možné pouze v demokratickém zřízení. Proto někteří lidé kritizují demokracii a volají po totalitních poměrech. Bojí se převzetí zodpovědnosti za sebe sama a hledají silného vůdce, který to udělá za ně. Nicméně takový diktátor jim může nabídnout pouze iluzi toho. Čím zodpovědnější občané jsou, tím v kvalitnější demokracii žijí. Obecnou definici demokracie lze shrnout do faktu, že je to společenství lidí, kteří převzali zodpovědnost za svůj život a život ve společnosti ve které žijí. Spolurozhodují o společnosti a podřizují se rozhodnutí většiny. Brání svobodu jednotlivce včetně svobody projevu, ale i to má své mantinely. V momentě, kdy někdo tuto svobodu zneužívá proti demokracii pro její rozklad, tak je třeba se takovým jevům bránit. Je rozdíl mezi svobodou projevu a zneužití této svobody k rozložení demokratického uspořádání, které obvykle vede k autoritářství.